obvinúti sě, -nu, -ne pf.; k obvinúti
1. v co obalit se něčím, zahalit se do něčeho: tehdy se potkají [větry] tak silně u povětří…, že se oheň obwine v uoblak LucidF 138b
2. koho/čeho vzdálit se od někoho n. něčeho: tehda sám Dobeš, všěch sě jich obuina, pojdieše do Jeruzaléma k chrámu BiblOl Tob 1,5 (var. v. obinúti sě 4) fugiebat consortia omnium; mužsky čiň, této hrózy se obwin DivKlem 210a (609) z této hrůzy se vymaň
Srov. obinúti sě
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
obvinúti, -nu, -neš dok. (koho, co čím) ovinout, obalit, zabalit; obtočit, omotat; — obvinúti sě (v co) obalit se něčím, zahalit se do něčeho; (koho, čeho) vzdálit se od někoho, od něčeho
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.